Migréna

Zatím nejběžnější a vždy účinný způsob okamžité úlevy je podání 1000 mg ACYLPIRINU , nejlépe ale šumivého (efervescens). Nesmí se po něm zvracet. Kdo trpí současně s migrénou zvracením, lék vyzvrátí a acylpirin je tím pádem neúčinný. V takovém případě pomůže MIGPRIV, který má kromě 1000 mg acylpirinu navíc látku proti žaludeční nevolnosti. Acylpirin tak zůstane v žaludku, natráví se střevem a do 30-40 minut přijde úleva. Stejný účinek má PARACETAMOL (Paralen). Ať se zvolí kterýkoliv z obou léků, musí se ho podat mezi 500 mg až do 1000 mg.

V ČR je specializovaná lékařská komora, zabývající se pouze bolestmi hlavy. Tato specializovaná oddělení mají značné úspěchy v léčbě bolesti hlavy. Při velkých a častých bolestech rozhodně stojí za to navštívit některého z jejich specialistů. Bohužel od nás jsou nejbližší pouze tito:

Střední Čechy
prim. MUDr.Jolana Marková Neurol..odd. Nemocnice Kladno Vančurova 1548, 272 00 Kladno, tel. 0312/606341.

Praha
as. MUDr. Petr Dočekal Neurol. klinika 1.LF UK Praha Kateřinská 30, 120 00 Praha 2, tel. 02/24965501.
Doc. MUDr. Otakar Keller, Csc. Neurol. klinika FTN - IPVZ Vídeňská 800, 140 00 Praha 4, tel. sekret. 02/4721566.

Západní Čechy
MUDr. Rudolf Kotas, Alej svobody 80, 304 60 Plzeň tel.019/
7103239

Úplně nové léky na migrénu, které většina lékařů zatím nezná :

Největší zkušenosti jsou zatím se sumatriptanem (IMIGRAN) firmy Glaxo-Wellcome, který byl do léčby akutního záchvatu migrény zaveden jako první z triptanů ve vyspělých zemích téměř před 10 léty a představuje historický zlom v léčbě. Pomocí sumatriptanu (IMIGRANU) bylo odléčeno již více než 340 miliónů migrenózních záchvatů a je dnes nejpředepisovanějším lékem ke zvládnutí akutního záchvatu na světě. Bohužel tomu tak není zatím v České republice, především z důvodů finančních. Sumatriptan je nyní také prvním triptanem, u kterého byla prokázána účinnost i u dětí a dospívajících ve věkové skupině mezi 4. -17. rokem.

Dalším z produktů firmy Glaxo je naratriptan (NARAMIG). NARAMIG je doporučován zejména u záchvatů mírné a střední intenzity. U záchvatů střední intenzity se zvracením se doporučuje IMIGRAN spray a u těžkých záchvatů IMIGRAN tablety nebo injekce, které si pacient sám aplikuje autoinjektorem.

Nejznámější z moderních léků je MIGPRIV:

Jinou vhodnou možností léčby akutního záchvatu se jeví použití přípravků obsahujících vysoce rozpustný lysinacetylsalicylát s metoclopramidem. V Londýme byl konktrétně demonstrován přípravek MIGRAMAX ( v ČR je registrován obdobný přípravek MIGPRIV). Pokud je MIGPRIV na recept, pacient doplácí 165,00.- Kč, bez receptu je to kolem 300.- Kč

Léčba migrény

Po správném stanovení diagnózy typu bolesti hlavy zahájíme odpovídající léčbu, která u všech typů primárních bolestí hlavy a zvláště migrény má být vyváženou kombinací akutní nemedikamentózní léčby, medikamentózní akutní léčby a profylaktické léčby.

Akutní nemedikamentózní léba

Při léčbě migrény je často podceňována skutečnost, že existuje řada ovlivnitelných disponujících faktorů (stres doma a v zaměstnání, deprese, anxiozita, menstruace, menopauza, traumata lebky a krční páteře, dietní chyby jako požití alkoholu, nadměrné kouření, požití některých sýrů, citrusových plodů, nadměrný či nedostatek spánku, nezvyklá námaha, pobyt ve vysokohorském prostředí, redukční diety, víkend, exposice blikavého světla, nadměrný hluk, biometeorologické faktory, změna tlaku aj.).

Často stačí cílená změna životozprávy, specifická léčba depresivně-anxiózních stavů, event. hormonální léčba, psychoterapie, fyzioterapie k podstatné redukci počtu záchvatů.

Akutní medikamentózní léčba

Stejný či podobný účinek má možnost okamžitého léčebného zásahu např. účinným specifickým antimigrenikem.

Neznáme žádné antimigrenikum, které by bylo stoprocentně účinné, stoprocentně tolerované a stoprocentně spolehlivé. Přesto je pokrok v léčbě migrény v posledních letech ohromný a pro některé nemocné přímo osvobozující.

Kromě medikamentózní léčby doporučujeme všem pacientům s migrénou klid a pokud možno spánek, který opět můžeme navodit krátkodobým hypnotikem (Gerodorn, Stilnox apod.).

 Akutní léčba migrény je

  • Nespecifická
  • Specifická

Nespecifická léčba je zaměřena pouze proti bolestem hlavy:

  • kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin, Aspegic aj.)
  • kombinované přípravky kys. acetylsalicylové (Acifein, Acylcoffin, Aspro-C, Migpriv aj.)
  • paracetamol (Paralen, Mexalen, Panadol, Tylenol aj.)
  • kombinované přípravky paracetamolu (Ataralgin, Guajanal, Korylan, Maxavit, Migränerton, Talvosilen forte, Valetol aj.)
  • metamizol a kombinace (Novalgin, Algifen, Quarelin aj.)
  • Acidum salicylicum (Dolorosan inj.),
  • Clotam, Diclofenac, Dicloreum, Olfen, Veral, Voltaren rapid, Ibuprofen, Ketonal, Naproxen, Surgam, UNO,Movalis, Aulin, Flamexin aj.)
  • Metoclopramid (Degan, Cearucal, Paspertin, Prepulsid)

Specifická antimigrenika zasahující přímo do mechanismu vzniku migrény

Ke správnému dlouhodobému postupu je třeba, aby nemocný si vedl přesný deníček, ve kterém rozlišuje zvláště u smíšených bolestí hlavy jednotlivé typy záchvatů, zaznamenává event. vegetativní doprovod a vyjadřuje se k intenzitě jednotlivých záchvatů bolesti halvy.

Obecná pravidla:

  • nutnost výběru správné aplikační formy antimigrenik (perorální, intravenózní včetně infúzní, intramuskulární, subkutánní, rektální, intranazální),
  • pouze u lehké migrény bez zvracení je vhodná aplikace perorální,
  • migrenikovi, který pravidelně na začátku záchvatu zvrací, aplikujeme příslušný lék parenterálně,
  • Velmi důležitým pravidlem je včasná aplikace dostatečně vysoké dávky antimigrenik.

Profylaktická (preventivní) léčba

Je namístě, když nemocný má více než 3 těžké ataky za měsíc, ataky trvají déle než 48 hodin a více než 2krát týdně je nutná akutní léčba, která je většinou neúspěšná, nebo zatížená vedlejšími účinky.

Cílem profylaxe u migrény je redukce počtu a intenzity záchvatů o 50 % a více.

Profylaktické léky podáváme dostatečně dlouhou dobu (6 měsíců a více) ve stoupající dávce a před eventuálním vysazením minimálně 4 až 6 týdnů

  • Osvědčené jsou betablokátory (Propranolol, Metoprolol), antagonisté calcia jako flunarizin (Sibelium), cinnarizin (Stugeron, Cinabene, Cinarizin forte, Cinedil aj.), vinpocetin (Cavinton)
  • Další skupinu tvoří antagonisté serotoninu jako pizotifen (Sandomigran), pipethiaden (Migrenal), oxetoron (Nocertone).
  • v posledních letech se velice osvědčila některá antikonvulziva v léčbě migrény, především kyselina valproová a valproát sodny do 1000mg denně (Convulex, Depakine chrono, Orfiril), méně často se používají carbamazepiny (Neurotop, Timonil, Biston aj.). velmi účinný se zdá být gabapentin (Neurontin 1000 mg denně)
  • u všech antikovulziv platí pravidlo, že účinná profylaktická dávka je podstatně menší než dávka antiepileptická.

Příznivý účinek mají amitriptylin a nortriptylin, clomipramin (Anafranil) a v poslední době podáváme s velmi dobrým účinkem selektívní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jako fluoxetin (Deprex), sertralin (Zoloft) aj.

U lehké migrény se osvědčila profylaktická léčba Tanakanem či Tebokanem.

A něco od slovenských lékařů:

Popis ochorenia
Spýtajte sa kohokoľvek, čo je to migréna a pravdepodobne vám odpovie. Odpoveď však bude kolísať v závislosti na tom, či opýtaná osoba zažila migrenózny záchvat. Či nás bolesti postihnú doma alebo v práci, je migréna väčšinou ďaleko intenzívnejšia než prostá bolesť hlavy, i keď o tom ostatní ľudia pochybujú. Symptómy kolísajú, sú väčšinou veľkej intenzity a môžu vážne narušovať ná
š bežný denný život. Približne jedna tretina osôb trpiacich migrénami sa cíti počas záchvatu veľmi ťažko postihnutá. Osobný a ekonomický dopad je nesmierny.
Migrenózne bolesti hlavy sú skutočné a väčšinou nemôžu byť postihnutým kontrolované - snáď okrem vyvarovania sa známym, záchvat vyvolávajúcim potravinám alebo látkam.
V Spojených štátoch tieto bolesti postihujú každoročne okolo 25 miliónov ľudí. Celkovo okolo 20 % žien a 11 % mužov v USA zažilo migrenóznu bolesť hlavy. Migrenózna bolesť hlavy je vlastn
e najbežnejším typom bolesti hlavy cievneho pôvodu - predpokladá sa, že pôvod obtiaží je v rýchlych zmenách veľkosti ciev v mozgu. Uvoľnenie neurotransmitteru sérotonínu pravdepodobne prispieva k ďalšiemu rozvoju bolesti hlavy.

Migréna

Definícia
Pre typick
ú migrénu je charakteristická jednostranná, pulzujúca bolesť hlavy, často sprevádzaná pocitom na zvracanie, niekedy so zvracaním; časté sú zrakové príznaky a môže sa objaviť brnenie alebo necitlivosť tváre. Neliečený záchvat väčšinou trvá od 4 do 72 hodín. Niekedy sa bolesť rozširuje do celej hlavy a zhoršuje sa fyzickou aktivitou. Zvýšená citlivosť na svetlo a hluk je bežná, pacient sa môže cítiť chorý a byť bledý. Po záchvate býva obyčajne prítomná takzvaná postdromálna fáza, kedy sa pacient chvíľu cíti vyčerpaný a zmätený.

Rozdelenie záchvatov
Podľa klasifikácie the International Headache Society ( 1988 )
1.1. Migréna bez aury
1.2. Migréna s aurou
1.2.1. Migréna s typickou aurou
1.2.2. Migréna s prolongovanou aurou
1.2.3. Familiárna hemiplegická migréna
1.2.4. Bazilárna migréna
1.2.5. Migrenózna aura bez bolesti hlavy
1.2.6. Migréna s aurou s náhlym začiatkom
1.3. Oftalmoplegická migréna
1.4. Retinálna migréna
1.5. Detské periodické syndrómy, ktoré môžu byť predchodcom migrény alebo sú k nej pridružené
1.5.1. Detské benígne paroxyzmálne vertigo
1.6. Komplikácie migrény
1.6.1. Status migrenosus
1.6.2. Migrenózny infarkt
1.7. Migrenózne ochorenie nespĺňajúce vyššie uvedené kritériá

Liečba
Tu je možné vidieť rôzne metódy farmakologickej a nefarmakologickej liečby.

Medikácia
Existujú tri hlavné spôsoby liečby migrény.
Prvý je pravidelné užívanie liekov za účelom zníženia frekvencie záchvatov. Ak sa migréna objavuje častejšie než dvakrát mesačne, je tento prístup najbežnejší. Špecifické lieky (nazývané profylaktickou liečbou) používané v tomto prípade sú uvedené dolu v tabuľke.
Druhou cestou k liečbe migrény je podanie lieku pri prvom príznaku aury alebo záchvatovej bolesti. Pokiaľ je liečba efektívna, migrenózne ataky sa úplne nerozvinú, prípadne sú menšie, ako v prípade bez liečby. Špecifické lieky užívané v tejto skupine sú tiež nižšie v tabuľke. Najnovší liek sumatriptan (Imigran®) je veľmi efektívny, ale extrémne drahý a je preto používaný len v prípade neúčinnosti iných liekov. Je pravdepodobné, že podobné lieky, fungujúce na rovnakom princípe - ovplyvnení sérotonínového receptoru, budú čoskoro dostupné k použitiu.
Súhrn úlohy sérotonínu (substancia, ktorá prenáša signály v mozgu a i inde v tele) pri migréne je k dispozícii v odkazoch na konci tohoto č
lánku.
Treťou cestou k liečbe migrény je odstránenie bolesti. K dispozícii sú tucty liekov a každý z nich sa individuálne líši účinkom. Príklady sú dolu v tabuľke. Väčšinou sú liekom prvej voľby nesteroidné antiflogistiká. Je možné vybrať si z mnohých - niektoré sú voľne v predaji a iné len na predpis. Len v prípade neúčinnosti týchto liekov je možné pristúpiť k nebezpečnejším a silnejším látkam. Opiáty sú často efektívne, ale vyvolávajú návyk a majú závažné vedľajšie účinky. Jeden z opiátov, butorfanol (Stadol®), o ktorom sa domnievalo, že je omnoho bezpečnejší než ostatné z tejto skupiny, bol nedávno silno podozrievaný z vyvolania návyku. Na zmiernenie migrenóznej bolesti bolo tiež nedávno testované nasálne podanie lidokaínu, čo je lokálne anestetikum. Predbežné výsledky sú sľubné, niektorým ľuďom tento liek pomáha.

 

Kategória

Použitie a komentár

Príklady

 

Betablokátory

Pravidelne užívané k prevencii záchvatov

Propranolol(Obsidan, Betachron®, Inderal®, Inderal® IV ); Nadolol (APO- Nadol, Corgard®

Ergotamínové alkaloidy a vasokonstringencia

Užívané k prevencii záchvatov - methysergid bol pre závažné nežiadúce účinky stiahnutý z klinického použitia

Methysergide(Sansert®), Ergotamine(Ergostat®, Medihaler Ergotamine®); Dihydroergotamín (D.H.E. 45® )

Agonisti 1-D sérotonínového receptoru

Zastaví alebo zmierni atak pri podaní na začiatku záchvatu. Veľmi drahé. Predpokladá sa, že bráni uvoľneniu peptidu.

Sumatriptan (Imigran®)

Blokátory sérotonínového receptoru

Zastaví alebo zmierni atak pri podaní na začiatku záchvatu. Blokujú uvoľnenie sérotonínu, čo má súvislosť so záchvatom.

Pipethiaden (Migrenal ), pizotifen (Sandomigran )

Analgetiká Nesteroidné antiflogistiká Opioidy v závažných prípadoch

Zmierňujú bolesť i po počiatku záchvatu

Aspirín; Naproxen (Aleve®, Anaprox®, Naprelan®, Napron X®, Naprosyn®); Meklofenamát, mefenamová kyselina (Meclomen®, Ponstel®), Butorfanol (Stadol®); Morfín (Duramorph®, Infumorph®, Kadian®)

Život s ochorením / podmienky
Vytvorte si denník bolestí hlavy, ktorý pomôže vášmu praktickému lekárovi v zhotovení individuálneho liečebného plánu!

 

Denník bolesti hlavy

Dátum:

Hodín spánku minulú noc:

Kvalita spánku:

 

Užívaná medikácia:

Excelentné

Veľmi dobré

Dobré

Slušné

Zlé

Moje zdravie dnes

1

2

3

4

5

Čo som dnes vykonával za aktivity: šport, práca, zábava, cvičenie, iné:

Čomu sa musím vyhýbať vzhľadom k svojmu fyzickému stavu: šport, práca, zábava, cvičenie, iné:

žiadna

ľahká

stredná

ťažká

Rebríček bolesti hlavy

0

1

2

3

Ako dlho bolesť trvala?
Čo mi prinieslo úľavu?
miesto bolesti
popis bolesti
príznaky bolesť sprevádzajúce
Aké bolo počasie?

Moje dnešné pocity:

Šťastný, energický

Trochu nepokojný, nervózny

Ustrašený, ustaraný alebo skľúčený

Unavený, bez energie

Beznádejný, zúfalý

1

2

3

4

5

Veci, ktoré som vypil alebo zjedol a neboli pre mňa dobré
Aké som mal hádky:
Neočakávané príhody, starosti a strach:
Komplimenty:
Niečo, čo urobím zajtra trochu inak:

Inštrukcie:

  1. Urobte si kópie týchto formulárov, každý na jeden mesiac.
  2. Zorganizujte si svoj diár pomocou listov v trhacom kalendári.
  3. Každý týždeň si spracujte svoj formulár a sledujte okolnosti vedúce k bolestiam hlavy.
  4. Pokračujte vo vylepšovaní tohto procesu pomocou ďalších faktorov a meraním odpovedí organizmu.

Prevencia
Pretože migréna trvá roky a trvalé užívanie medikácie vedie k závažným vedľajším účinkom, prevencia je kľúčovým faktorom k zvládnutiu migrény: Dodržujte vašu diétu. Zistite, či môžete migréne zabrániť vynechaním určitých potravín ( napríklad orieškov, syrov, avokáda, čokolády, morčacieho mäsa, šunky, párkov v rožku, chlebíčkov ) a potravinovými aditívami. Pokiaľ
hlad prevláda nad migrénou, jedzte pravidelne častejšie malé porcie. Ženy, ktoré trpia migrenóznymi záchvatmi pred menštruáciou, by mali v tomto období znížiť solenie. To pomáha znížiť retenciu vody, ktorá je inak asociovaná s urýchlením záchvatu. Vyhýbajte sa alkoholu. Alkohol spôsobuje rozšírenie ciev vášho tela, čo prispieva k migrenóznej bolesti. Ak je váš záchvat vyvolaný stresom alebo emocionálnym konfliktom, je dôležité nájsť cestu k eliminácii tohoto pôsobenia. Pravidelné športovanie ( ako chôdza, jazda na bicykli a plávanie ) a relaxačné techniky ( napríklad joga alebo meditácia ) vám môžu pomôcť. Cvičenie a relaxácia nie len znižujú hladinu stresu, ale naviac znižujú mieru bolesti a frekvenciu záchvatov. Tréningový poradca vám môže poskytnúť pomoc k identifikácii stresu vo vašom živote a navrhne riešenie problému.

Pravidelný spánkový režim je nevyhnutný v prípade únavy ako spúšťacieho faktoru. Únava sa môže zhoršiť zmenou počasia. Ženy migreničky by sa mali vyhýbať používaniu hormonálnej antikoncepcie. Váš lekár vám poradí náhradné formy kontroly počatia.

Čo ju spôsobuje?
Migréna je spôsobená rýchlym rozšírením a zúžením ciev mozgu a hlavy. To spôsobí iritáciu nervových zakončení v cievach. Cievy vlasovej časti hlavy sú tiež postihnuté. Následne sú popísané faktory a udalosti ( náhle ), ktoré môžu spôsobiť migrenózny záchvat : Hlad, syry, zmeny počasia, orechy, únava, avokádo, orálna antikoncepcia, čokoláda, menštruácia, potraviny ošetrené nitrátmi, napr. párky v rožku, emočný stres, zmäkčovače mäs
a, iné potravinové aditíva a alkohol. Nie je známe, prečo niektorí ľudia migrénami trpia a iní nie.

Aké sú jej najčastejšie príznaky?
Existuje mnoho foriem migrenóznej bolesti hlavy. Najčastejšími dvoma hlavnými typmi je klasická a obyčajná migréna: KLASICKÁ MIGRÉNA - väčšinou sú prítomné varovné signály ( aura alebo prodromálne príznaky ) pred vlastným záchvatom. Môžu nastať náhle zmeny vo videní. Sú vidieť svetelné škvrny alebo kľukaté čiary. Mnoho ľudí trpí dvojitým videním alebo prechodnou, čiastočnou
slepotou. Zmeny zraku sú väčšinou nasledované necitlivosťou a tŕpnutím pier, tváre, končatín - jednej alebo obidvoch, motolicou, ospalosťou, ľahkou zmätenosťou, neschopnosťou hovoriť alebo nezreteľnou rečou. Každá osoba môže trpieť jedným alebo niekoľkými z týchto symptómov a tieto príznaky majú tendenciu objavovať sa pri každom záchvate v rovnakej kombinácii. Symptómy môžu trvať od 5 do 15 minút alebo dlhšie. Akonáhle tieto príznaky pominú, objaví sa na jednej strane hlavy pulzujúca bolesť. Intenzita bolesti narastá. Ak je bolesť veľmi silná, ľudia trpia nauzeou, zvracaním, svetloplachosťou a zvukoplachosťou. OBYČAJNÁ MIGRÉNA - Pulzujúca bolesť sa objaví bez varovných signálov záchvatu. Lokalizácia bolestí kolíše. Bolesť môže byť obojstranná alebo sa môžu strany meniť. Pocit na zvracanie, zvracanie a citlivosť na svetlo a zvuk väčšinou patria k sprievodným znakom. Deti trpiace migrénami väčšinou majú túto formu a preto nemajú varovné signály. Naviac okrem bolesti hlavy majú niektoré deti bolesti brucha s úľavou po vyzvracaní.

Je nákazlivá?
Nie.

Ako dlho trvá?
Migréna môže trvať od niekoľkých hodín po niekoľko dní.

Ďalšie informácie - Rozšírené mýty
Mýtom je, že migrénami trpia len ženy. Muži nimi trpia tiež. Je však pravdou, že u žien sa migréna objavuje štyrikrát častejšie než u mužov. Takisto je mýtom, že všetky ťažké bolesti hlavy sú migrenózneho pôvodu. Bolesť hlavy má mnoho rôznych príčin. Tenzná cefalea dokáže byť rovnako bolestivá ako migréna. Ľudia s bolesťami hlavy by mali byť vyšetrení lekárom.

Výskum ochorenia
Samotný proces migrény.
Vedci nemajú jasno o presnej príčine migrenóznych bolestí hlavy. Existuje však všeobecná zhoda, že kľúčovou otázkou je zmena krvného prietoku v mozgu. Zdá sa, že ľudia trpiaci migrénou majú cievy, ktoré prehnane reagujú na rôzne spúšťacie momenty.
Vedci vytvorili jednu teóriu migrény, ktorá vysvetľuje tieto zmeny krvného prietoku a objasňuje tiež biochemické zmeny, ktoré hrajú v procese bolesti hlavy svoju úlohu. Podľa tejto teórie, nervový systém odpovedá na spúšťací
faktor ako je stres spazmom artérií bázy mozgovej, ktoré sú bohaté na nervové zakončenia.
Spazmus obmedzí prietok krvi
bázy mozgovej a ďalej sa šíri na artérie hlavy a krku. Akonáhle sa tieto artérie zmrštia, prietok krvi v mozgu je redukovaný. V tom istom čase sa krvné doštičky začínajú zrážať, čo je proces, o ktorom sa predpokladá, že vedie k vyplaveniu sérotonínu. Sérotonín ďalej reaguje ako mohutný vazokonstriktor, čo vedie k ďalšiemu obmedzeniu prietoku krvi v mozgu. Redukovaný krvný prietok obmedzí mozgovú dodávku kyslíku.
Symptómy sú spočiatku bolesť hlavy, neskôr poruchy reči alebo zraku, a môžu vyústiť do stavu podobnému cievnej mozgovej príhode.
V reakcii na znížený prívod kyslíku sa niektoré mozgové artérie široko otvoria, aby dosiahli mozgové
nároky na energiu. Toto rozšírenie alebo tiež dilatácia sa taktiež šíri, nakoniec zasahuje artérie krku a hlavy. Dilatácia týchto artérií vedie k vyplaveniu bolesť spôsobujúcich substancií nazvaných prostaglandíny, ktoré majú pôvod v rôznych tkanivách a krvných bunkách. Taktiež sú vyplavené látky, ktoré spôsobujú zápal a opuch a ktoré zvyšujú citlivosť k bolesti. Kolobeh týchto látok a dilatácia artérií hlavy stimulujú receptory citlivé na bolesť. Výsledkom podľa tejto teórie je pulzujúca bolesť hlavy.

Migréna

Migréna je samostatné chronické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickými doprovodnými příznaky: nevolnost, zvracení, světloplaschost, větší citlivost na zvuky, zápachy apod. Vyskytuje se častěji u žen (kolem 15 %), než u mužů (asi 7 %) a postihuje prakticky všechny věkové skupiny. V dětství je častější u chlapců a kolem puberty se poměr obrací ve prospěch dívek. Největší počet migreniků vidíme mezi 30. - 40. rokem života.

Rozlišujeme dva typy migrény: migréna s aurou (aura = předzvěst) a migréna bez aury, která je mnohem častější (80 %).

Aura předchází vlastním bolestem hlavy a projevuje se přechodnou poruchou zraku, různými poruchami zorného pole (vidění vlnovek, někdy záblesků, drobných předmětů apod.). Vzácněji předchází migréně porucha citlivosti v končetinách, mravenčení a brnění, popř. porucha hybnosti končetin či porucha řeči. Příznaky aury obyčejně vymizí při nástupu bolesti hlavy.

Bolesti hlavy u migrény jsou střední až velmi silné, často omezují či vylučují pracovní a společenskou činnost, jsou převážně jednostranné, tepající a mohou trvat několik hodin až maximálně 3 dny. Námaha bolesti hlavy zhoršuje a nemocný vyhledává klid a odloučení. O doprovodných projevech jsem se zmínil na začátku článku, nejtypičtější jsou nevolnost, zvracení a světloplachost. Mezi jednotlivými záchvaty nemívá migrenik žádné další potíže, jeho životní pohoda je však narušena očekáváním dalších záchvatů bolesti hlavy.

Velmi často jsou jednotlivé záchvaty vyvolány některým spouštěcím podnětem: stresem, únavou, přepracováním, změnou životních zvyklostí, změnou meteorologických podmínek, nadměrným hlukem, nedostatkem spánku, přehnanou dietou, změnou denního rytmu (víkend), příjmem alkoholických nápojů, nadměrným kouřením nebo i vnitřním spouštěcím faktorem jako např. hormonální změnou v průběhu měsíčků u žen.

Vlastnímu záchvatu migrény někdy předchází o několik hodin až 1 den určitý pocit napětí, někdy únavy, někdy i podrážděnosti, chuť často na sladká jídla apod. Po skončení záchvatu je nemocný většinou unaven, má však pocit nesmírné úlevy.

Příčiny vzniku migrény nejsou dosud bezpečně a do všech detailů známy. Určitou úlohu hraje dědičná dispozice (migrénou trpí někdy několik generací žen či mužů). Děje, které se odehrávají před a během záchvatu migrény v mozku jsou velmi složité a výsledným stavem je jednoduše řečeno přecitlivělost některých nervových okruhů, vedoucích k vyplavování dnes již dobře známých látek, které rozšiřují mozkové cévy a zpětně udržují stav větší citlivosti. Nevíme dnes ještě přesně, proč určitý okruh osob reaguje v určitou chvíli právě výše popsaným způsobem na uvedené zevní a vnitřní podněty a na jiné nikoliv. V žádném případě neohrožuje prostá migréna život postiženého.

V některých případech však může migréna být i příznakem skrytého onemocnění a ve všech případech , kdy se mění charakter záchvatu, zvyšuje se jejich četnost a přetrvávají některé příznaky aury déle než 60 minut, je bezpodmínečně nutná konzultace s lékařem.

Léčba migrény je nemedikamentózní (bez použití léků a spočívá v odstranění vyvolávajících faktorů) a medikamentózní (s použitím léků).

Buď postižený vystačí s některým lékem, který účinně potlačí bolesti hlavy a doprovodné jevy migrenózních záchvatů (= akutní léčba), nebo se musí dlouhodobě podávat léky, kterými se předchází vzniku záchvatu migrény (= profylaktická léčba).

Z volně prodejných léků lze použít u lehčích případů bez konzultace lékaře běžná analgetika (kyselina acetylsalicylová, paracetamol), antirevmatika (ibuprofen, indometacin) aj., těžká migréna má být léčena po konzultaci. lékařem.

V současné době je známá již celá řada specifických antimigrenik, které přímo ovlivňují mechanismus vzniku migrenózního záchvatu. Jejich použití by mělo být doporučena a kontrolováno specialistou, protože u jiných než migrenózních bolestí hlavy jsou prakticky neúčinné a navíc se nesmí podávat u některých doprovodných onemocnění. Cena těchto léků je velmi vysoká, často však je jejich nákladnost vyvažována velmi dobrým účinkem.

V závěru doporučuji, aby byl nemocný s typickou migrénou alespoň 1krát za život důkladně vyšetřen odborníkem (v tomto případě neurologem) a aby léčba byla usměrňována a kontrolována lékařem.

Nekontrolovaná samoléčba vede velmi často k návyku na některé léky a ke vzniku každodenních bolestí hlavy z nadužívání léků.

doc. MUDr. Gerhard Waberžinek,CsC